Julius Komárek – lesník a vlastenec

Dne 6. května 2019 uplynulo 100 let od chvíle, kdy J. Komárek během své pracovní cesty náhle zemřel v Plzni. Byl otcem prof. Julia Komárka. Svoji lesnickou kariéru spojil s hohenzollernskými lesy na Železnorudsku. Jeho „češství“ mu působilo časté střety s Hohenzollernským vedením. Byl rozhodným zastáncem přirozené obnovy smíšených porostů. Zasloužil se o turistické zpřístupnění Černého a Čertova jezera, později také o vyhlášení této jezerní oblasti za přírodní rezervaci. Spolupracoval s prof. Antonínem Fričem při výzkumu šumavských jezer. Aktivně působil v Klubu pro lesnictví a myslivost v Klatovech.

Julius Komárek, knížecí hohenzollernský lesmistr v Železné Rudě a v Bystřici nad Úhlavou, se narodil 07.09.1844 v Jáchymově (něm. Joachimstahl). Jeho starší bratr, Ivan Komárek, byl veřejností znám jako významný český filolog.

Otcem obou synů byl pražský lékař, homeopat a vlastenec MUDr. Josef Komárek (1804-1863), původem z Říčan u Prahy a matkou byla Eleonora Komárková, roz. Honsová. Komárkovi bydleli několik let v Jáchymově, kde Jos. Komárek zastával funkci důlního lékaře.

Středoškolské a lesnické vzdělání

J. Komárek byl posluchačem „První c. k. české reálky pražské“ v Ječné ulici. V r. 1893 se konal v Praze sjezd jejích absolventů. V dlouhém seznamu úspěšných studentů, uvedeného tehdy v Národních Listech (NL), figuruje rovněž jméno Julius Komárek, knížecí nadlesní v Eisensteině. V minulosti na tomto prestižním ústavu studoval např. A. Heyduk, F. Křižík, J. Förster nebo V. Pacovský aj.

Po jednom roce lesnické praxe zahájil J. Komárek v r. 1862 dvouleté studium na lesnické akademii Kaiserliche Königliche Forstakademie v Marienbrunnu u Vídně. V době studia J. Komárkovi neočekávaně zemřel otec. Přes velké finanční problémy lesnické studium nakonec úspěšně dokončil.

První zaměstnání

Svoji lesnickou kariéru začal v Uhrách, ve Vranově nad Ťoplou u hraběte Bély Hadika von Futak. Po nějakém čase odešel do Čech na Lesní úřad v Drozdově na panství Točník. Další jeho působení bylo ve windischgrätských službách ve Světcích u Tachova – lesní adjunkt. Krátkodobě pracoval u hraběte Lažanského, ale také jako nadlesní u hr. Boos-Waldecka v Oselci, poblíž Nepomuku.

Hohenzollernský knížecí lesník

V r. 1875 nastoupil J. Komárek do hohenzollernských služeb. Stalo se tak na základě inzerátu v Pražských večerních listech. Byl jmenován lesním správcem v Dlažově u Klatov s tím, že po 1,5 roce bude přeložen na Vysočinu do obce Štoky (něm. Stecken). Tamní velké panství se zámkem a rozsáhlými lesy bylo od r. 1840 majetkem knížat Hohenzollernů-Sigmaringen. Většinu obyvatel panství v té době tvořili Němci.

Nadlesním v Železné Rudě

V r. 1876 byl J. Komárek jmenován nadlesním na velkostatku v Železné Rudě. Podle úředního dokumentu „Schematismus velkostatků v Království českém“ z roku 1894 k Eisensteinskému panství náležel ještě Deffernik a nedaleká Hůrka.

Sjezd České lesnické jednoty (ČLJ)

V srpnu r. 1882 se v Klatovech konal 34. sjezd ČLJ. Vypracováním sjezdových materiálů byl pověřen J. Komárek. Je autorem publikace s názvem Knížecí Hohenzollernské lesy správního okresu Eisensteinského, statisticko-topografický popis, která vyšla nákladem ČLJ. Druhým jeho sjezdovým dokumentem byl Popis vycházky účastníků sjezdu ČLJ do okolních hohenzollernských lesů. Vyšel v Národní Listech současně se zahájením sjezdu.

Založení rodiny

V r. 1884 se J. Komárek oženil s Marií Šámalovou (1863-1918), sestrou JUDra Přemysla Šámala (1867-1941), kancléře prezidentů T.G. Masaryka a Edv. Beneše.

Na Šumavě byl dr. Šámal znám především jako místostarosta Ústřední matice školské a právní zástupce českých menšin v jazykově německých oblastech Šumavy.

Železná Ruda – hohenzollernský zámeček, se stal rodištěm jejich syna významného českého zoologa, entomologa, spisovatele a myslivce. Poslední z jejich dětí byla dcera Jelena, která studovala na pražské Akademii malbu u prof. Maxmiliána Pirnera, sušického rodáka.

Výzkum šumavských jezer, chov sivenů

V r.1892 se prof. Ant. Frič s dr. Vávrou opět vrátil k limnologickému výzkumu šumavských jezer. Na břehu Černého jezera byla umístěna za účinné pomoci J. Komárka tzv. „létací biologická stanice“, která se původně měla přemístit ještě k Čertovu jezeru. Vnitřní vybavení takovéhoto „mobilního objektu“ umožňovalo vyhodnocování většiny vzorků „přímo na místě“. Ve výzkumné zprávě z r. 1898 - Výzkumy zvířeny ve vodách českých – Výzkumy dvou jezer šumavských, Černého a Čertova jsou zdokumentovány dosažené výsledky.

J. Komárek řadu let, pravidelně v květnu, nasazoval do Černého jezera z eisenšteinské líhně „mladé siveny“. Podle údajů v jeho zápisníku to bylo v r. 1890 např. 1 800 ks, v r.1892 již 8 950 ks, v r. 1893 nasadil dokonce 30 000 ks.

Lesmistrem v Bystřici nad Úhlavou

V r. 1896 byl J. Komárek jmenován lesmistrem a současně přeložen do Bystřice nad Úhlavou na tamní panství, jehož součástí byly i nedaleké Petrovice. Nacházelo se tady vedení velkostatků Bystřice-Eisenstein a dále Inspekce knížecích hohenzollernských lesů v Čechách. Do sféry Komárkovy působnosti náležela v té době také Železná Ruda.

Komárkova rodina bydlela přímo v zámeckých prostorách. Prof. Komárek vždy rád vzpomínal na dobu svého dětství, kdy do Bystřice docházel jeho soukromý český učitel z nedalekých Hodousic, ale také na občasné návštěvy svého strýce Přemysla Šámala.

Spolková a publikační činnost

J. Komárek byl dlouhá léta aktivním členem Klubu pro lesnictví a myslivost v Klatovech. Komárkovy články se občas objevovaly v časopise Háj-České lesnické rozhledy. Byl členem Ústředního výboru Národní Jednoty Pošumavské, působil především na Klatovsku. J. Komárek byl rozhodným zastáncem přirozené obnovy lesních porostů. Je autorem řady hesel (pod zn. krk) s lesnickou tematikou v Ottově naučném slovníku z r. 1888.

Český vlastenec

„Lesmistr J. Komárek, Čech v hohenzollernských službách, se žení se ženou z českého vlasteneckého rodu. Jeho příbuzný je kancléřem prezidenta T.G. Masaryka. Pro své děti zajišťuje soukromého českého učitele, jen proto, aby měly české základní vzdělání…“.

Pro Hohenzollernské vedení zastávající pangermánskou politickou orientaci to nebylo vůbec jednoduché, neboť Komárek byl nesporně také odborník.

Po celou svoji lesnickou kariéru bojoval s Hohenzollerny a jejich zastánci. Svědčí o tom řada ideologicky zaměřených článků proti jeho osobě na stránkách Národních Listů, ale i stížnosti zasílané přímo Hohenzollernské komoře.

Odchod na odpočinek

V r. 1912 ve věku 67 let odešel J. Komárek na odpočinek, ale dále pracoval na různých lesnických projektech převážně v západních Čechách, např. v okolí Domažlic, Kdyně nebo Kašperských Hor, kde prováděl inspekční činnost. Známa je i jeho účast při správě Zemského lesa v pražské Šárce.

Během jedné z jeho mnohých cest do západních Čech neočekávaně zemřel 06.05.1919 v Plzni, necelý rok po úmrtí své manželky „Márinky“ a je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Zpracoval a serveru ŠumavaNet.CZ poskytl: Josef Růžička, Plzeň, 2019