ŽELEZNÁ RUDA A OKOLÍ : OBYVATELSTVO ŽELEZNÉ RUDY

Turistika, sport a zábava po celý rok
Na Železnorudsku se nabudete nudit ani na jaře a na podzim
Když udeří paní zima a všechno zasype sněhem
Vyzkoušejte více než 200 km běžeckých stop v okolí
Eldorádo na nesčetných svazích zažijí spolu s vámi i vaše děti na pekáčích, bobech a saních
Turistika, sport a zábava po celý rok

Obyvatelstvo Železné Rudy

Ze starých zápisů se dá odvodit, že obyvatelstvo zde bylo od počátku smíšené. Nejdříve převládali Češi. Při řemeslné výrobě jak železa, tak později ve sklárnách, se uplatňovaly obě národnosti. Horští sedláci na Železnorudsku byli výhradně Němci a s úpadkem výroby železa i skla zde začali němečtí obyvatelé převládat.

V průvodci Šumavou z r. 1907 se píše: "Poměry národnostní: Čechů je v Rudě 310, Němců 2446 (dle sčítání úředního 48 Čechů a 2708 Němců tj. jak se kdo sám ke které národnosti hlásil)."

V období první republiky byly národnostní poměry v Rudě podobné. Češi byli zaměstnáni především ve státní službě (železničáři, pošta, policie, několik českých hotýlků). Dle sčítání z r. 1936 bylo v Rudě cca 330 Čechů a asi 4200 Němců (údaj se týká správního obvodu železnorudského, tedy včetně Alžbětína, Špičáku, Hojsovy Stráže, Pancíře a Debrníku).

V r. 1945 byli téměř všichni Němci odsunuti a přišli sem dosídlenci z vnitrozemí Čech, Češi z Volyně i odjinud. Díky politickému vývoji zde obyvatelstvo velmi prořídlo, téměř všechny horské statky a usedlosti v okolí zanikly, mnoho domů se zde později stalo rekreačními středisky různých továren a závodů.

V současné době má Železná Ruda (celý správní obvod, včetně Špičáku, Alžbětína, Hojsovy Stráže, Debrníku a Pancíře) 2.100 stálých obyvatel. K tomu je ovšem nutno připočítat mnohé zaměstnance hotelů a penzionů.

V sezóně je v Železné Rudě cca. 8.000 lidí.