ŽELEZNÁ RUDA A OKOLÍ : NS - HISTORIE OBCE ŠPIČÁK, ŽELEZNÁ RUDA

Turistika, sport a zábava po celý rok
Na Železnorudsku se nabudete nudit ani na jaře a na podzim
Když udeří paní zima a všechno zasype sněhem
Vyzkoušejte více než 200 km běžeckých stop v okolí
Eldorádo na nesčetných svazích zažijí spolu s vámi i vaše děti na pekáčích, bobech a saních
Turistika, sport a zábava po celý rok

NS - Historie obce Špičák, Železná Ruda

Na 16 panelech stezka informuje o historii obce Špičák, která byla téměř vždy nerozlučně spjata se Železnou Rudou, i přesto, že část období byla samostatnou obcí s vlastním úřadem i poštou.

Na Špičáku a na sedle Rozvodí se v počátcích osídlení dolovala železná ruda. Kromě těžby rudy a později sklářství lidé, jako všude na Šumavě, pracovali zejména v lesích při zpracování dřeva, při získávání smoly, dřevěného uhlí a potaše. Ač na Špičáku nebyly pro zemědělství příliš vhodné podmínky, vznikala i zde zemědělská hospodářství. V polovině 19. stol. se tu začali objevovat i první turisté, kteří v často neprostupných lesích s pomocí průvodců (zpravidla místních lesníků) objevovali, dnes již notoricky známé cíle, zejména dvě nejznámější šumavská jezera. Absolutním přelomem v historii turistiky bylo zprovoznění železniční trati z Plzně do Nýrska a Železné Rudy a dále do Německa. Naučná stezka informuje o stavbě nejobtížnější části trati – špičáckého tunelu. Po dobu stavby zde hoteliér Jan Prokop, původně kupec z Volyně, působil jako kantýnský. Po dostavbě tunelu na Špičáku zůstal, z kantýny vybudoval penzion a později hotel. Železnice sem přivážela stále více turistů. Byly upraveny a vyznačeny cesty a stezky k turistickým cílům. O vzniku turistiky, ale i o lyžařích, kteří se po zavedení želeniční trati zde začali také objevovat, dále o založení Horské služby na Šumavě, o první lanovce na Šumavě, o zajímavé historii největšího šumavského lyžařského areálu na Špičáku, o Královácích a pohraničním pásmu, které se stalo smutným průvodcem novodobých dějin, o tom všem vás budou tabule na stezce informovat.

Délka: 6,8 km
Počet zastavení: 16.
Převýšení: 230 m.
Náročnost: středně těžká.
Zastíněnost: 60 %.

Trasa je vhodná pro pěší, třetina vede po lesních silničkách, třetina po upravených cestách, třetina po horších cestách, stezkami a lesem. Jednotlivá zastavení jsou koncetrována u výchozího bodu (1–5), okolo Špičáckého sedla (6–11) a na špičáckých sjezdovkách (12–14).

Značení stezky: vlastní značení, modré psaníčko.

Cesta začíná na parkovišti Kaskády na Špičáku (Z1, Z2), přejde přes státní silnici nad penzionem Sládek, stoupá po silničce podél stanice Horské služby (Z3) pod lanovku Špičák – Pancíř (Z4), dále přes parkoviště pod lanovkou k penzionu Greiner. Po několika desítkách metrů (Z5) odbočí vpravo vzhůru na štětovanou cestu a dále vlevo nad Bavorskou chatu, odkud prochází mezi chatami nad hlavní silnicí. Nedaleko bývalého hotelu Stela stoupá lesem nad penzion Hájenka, odtud se vrací po vrstevnici (nádherné výhledy na Falkenstein, Javor, Špičák a Jezerní horu) na Špičácké sedlo (Z6, Z7).

Přes parkoviště pokračuje po žluté (Z8) cestou na Černé jezero, po 400 m zabočí doleva (směr Rozvodí) a po dalších asi 100 m (Z9) vstoupí na lesní planiny (Z10). Po vrstevnici vede okolo bývalého kurtu (Z11) na sjezdovku Šance (Z12), přes sjezdovku přejde šikmo dolů pod lanovku (Z13) a odtud překříží společně se žlutou turistickou značkou další sjezdovky (Z14) až k cestě na jezero.


Výškový profil